„To je hrozné, jak sebehlubší filozofie vypadá marná vedle kousku života. Poznat nesmírnou složitost skutečnosti, to je pro mne věc úcty k životu, která se stupňuje v úžas.“ Karel Čapek
Jmenuji se Lenka, ale často se mi stane, že se podepíši jako Lebka. Když se nad tím zamyslím, asi to nevadí, v obojím se najde pár zajímavých věcí…
K psychologii jsem se dostala díky literatuře a dodnes si myslím, že život je hlavně o příbězích; ať už jde o pohádku, komedii nebo tragédii. A příběhy by měly být vyprávěny. Kdykoli je vyprávěn příběh, je nezbytné naslouchat. Vyprávění mi zatím moc nejde, ale v naslouchání jsem celkem dobrá.
Co se týče mého příběhu, došla jsem k osobnímu poznání, že někdy je snazší přijmout, že některé události nemají smysl než se pokoušet ho v tom všem najít.
Mám za sebou několik let na Lince bezpečí, hlubinně-dynamický psychoterapeutický výcvik SUR a nyní studuji psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Protože smrt, bolest a vina nejsou obyčejně oblíbenými konverzačními tématy, přestože mluvit o nich je mnohdy životně důležité. Naučit se žít bez někoho blízkého je dlouhá cesta a někdy je potřeba neplahočit se po té cestě sám, to je totiž neskutečná páračka. Prostě mít někoho, kdo poponese batoh, vybalí svačinu nebo pláštěnku je prostě fajn.
Automated page speed optimizations for fast site performance