To je hrozné, jak sebehlubší filozofie vypadá marná vedle kousku života. Poznat nesmírnou složitost skutečnosti, to je pro mne věc úcty k životu, která se stupňuje v úžas.“ Karel Čapek

Lenka Macháčková

Jmenuji se Lenka, ale často se mi stane, že se podepíši jako Lebka. Když se nad tím zamyslím, asi to nevadí, v obojím se najde pár zajímavých věcí…

K psychologii jsem se dostala díky literatuře a dodnes si myslím, že život je hlavně o příbězích; ať už jde o pohádku, komedii nebo tragédii. A příběhy by měly být vyprávěny. Kdykoli je vyprávěn příběh, je nezbytné naslouchat. Vyprávění mi zatím moc nejde, ale v naslouchání jsem celkem dobrá. 

Co se týče mého příběhu, došla jsem k osobnímu poznání, že někdy je snazší přijmout, že některé události nemají smysl než se pokoušet ho v tom všem najít.

Mám za sebou několik let na Lince bezpečí, hlubinně-dynamický psychoterapeutický výcvik SUR a nyní studuji psychologii na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Proč Vigvam?

Protože smrt, bolest a vina nejsou obyčejně oblíbenými konverzačními tématy, přestože mluvit o nich je mnohdy životně důležité. Naučit se žít bez někoho blízkého je dlouhá cesta a někdy je potřeba neplahočit se po té cestě sám, to je totiž neskutečná páračka. Prostě mít někoho, kdo poponese batoh, vybalí svačinu nebo pláštěnku je prostě fajn.