Skip to content

Jak dítěti říct, že někdo zemřel?

Důvěrná osoba

Je důležité, aby dítěti takto závažnou informaci sdělovala blízká a důvěrná osoba. Zpravidla je to někdo někdo z nejbližší rodiny. Důvěrnost vztahu umožní dítěti reagovat autenticky tak, jak v danou chvíli cítí a může se přitulit, nebo udělat to, co mu v danou chvíli pomůže. Vhledem k tomu, že blízká osoba dítěte je zpravidla také někdo pozůstalý, kdo ve stejnou chvíli prožívá bolest ze ztráty blízkého, doporučujeme, aby dospělý měl domluveného někoho, kdo bude oporou pro něj ve chvíli, kdy rozhovor s dítětem dokončí.

Jídlo, spánek, hra

Je užitečné dobře zvolit čas, kdy se rozhodneme dítěti informaci o smrti blízkého říct. Doporučujeme volit čas a prostor mimo spánek, jídlo a hru. Tedy ne těsně po probuzení, nebo před usnutím, ne v době jídla, ne při hře, nebo v místě spojeném s hrou. Důvodem je, že dítě může náročné emoce spojené s takovým rozhover snadno spojit s činností a místem, kde se je dozvídá. Optimální proto je s dítětem někdy v dopoledním, či odpoledním čase promluvit na neutrálním a bezpečném místě - např. doma, v obývacím pokoji. Sdělit, že mu potřebujete něco důležitého říct.

Informace a otázky

Zejména mladší děti si neumí představit, co přesně znamená, že někdo zemřel. Případně, co to pro ně znamená dnes, co zítra, co pozítří. Je tedy užitečné dát dětem prostor, aby mohly postupně přicházet s otázkami, které se jim budou v hlavě postupně vynořovat. Dobrým pravidlem je, říct dětem základní informace a vybídnout je, zda se chtějí na něco zeptat. Následně je ujistit, že pokud je napadně nejaká otázka později, tak že za vámi mohou přijít. Z naší zkušenosti se děti následně doptávají a často volí chvíle, kdy to my nečekáme. Není to pro dospělé vždy snadné, ale je to pro děti přirozené.

Reakce dětí

Reakcí může být velká škála, ale obecně lze říci, že čím mladší dítě, tím méně jasná je jeho představa o tom,co smrt znamená. Často se tedy může stát, že pokud dospělý sděluje informaci o smrti blízkého 3 nebo 4 letému dítěti, dítě reaguje velmi klidně, někdy až bez zájmu. Nebo ho třeba zaujme zármutek a emoce dospělého, který s ním mluví. je dobré o tom vědět a být připraven na to, že reakce dítěte pro nás může být nečekaná a může působit velmi chladně (aha, dobře). Obvykle jde ale o to, že dítě může potřebovat vysvětlit, co to znamená, že někdo zemřel, případně potřebuje čas na to, aby informaci zpracovalo a mohlo se postupně přijít ptát.

Zemřel, usnul, odešel

Velmi doporučujeme používat slova jako zemřel, smrt, pohřeb, hrob. Slova, která nám při pohledu na malé dítě mohou připadat příliš tvrdá a těžká, ale díky nim můžeme dětem vytvářet jasnější porozumění toho, co smrt doopravdy je. Zejména malé děti se učí nový koncept a tak k němu získávají i nový slovník. Pokud budeme smrt k něčemu přirovnávat, vystavujeme se vyššímu riziku chybného pochopení.

Co je smrt

Zejména u malých dětí může být těžké vysvětlit, co to znamená, že někdo zemřel. Doporučujeme mluvit velmi popisně - zemřel, to znaměná, že se mu něco stalo a on už nežije. Už nedýchá, netluče mu srdce, nic necítí, ani nemyslí. Není mu zima, ani není smutný. Smrt je jako konec, který nejde vrátit, znamená to, že už se nepotkáme, že nepřijde domů. Smrt je na konci každého života a snažíme se, aby naše životy byly co nejdelší, ale zpravidla nikdy přesně nevíme, kdy přijde. Využíváme tak k vysvětlení tzv. komponenty kognitivního pojetí smrti (nevratnost, příčinnost, univerzálnost, skončení tělesných funkcí, nepředvídatelnost).

Potřebujete naši pomoc?
Napište nám nebo zavolejte.

Šárka Grygarová, první kontakt