Síla drobných laskavých gest: Malé skutky, velký dopad

Nikdy nevíme, čím si lidé, které potkáme, právě prochází. Stejně jako oni neví, čím si procházíme my. I když máme „jen den blbec“ nebo si procházíme něčím opravdu náročným, jako třeba ztrátou blízkého, jen drobné, laskavé gesto může znamenat mnohem víc, než si představujeme.

V každodenním shonu se často soustředíme na velké cíle a zásadní rozhodnutí, ale někdy zapomínáme na to, jak silný dopad mohou mít maličkosti. Jedno úsměvné slovo, přidržené dveře, zpráva kamarádce či kamarádovi nebo poděkování pokladní – to všechno jsou drobná laskavá gesta, která mohou změnit náladu a vlastně celý den.

Malé skutky, které nejsou malé

Možná si ani neuvědomujeme, jakou sílu v sobě každé takové gesto skrývá. Pro nás to může být banální moment, ale pro druhého člověka to může být přesně ten záblesk lidskosti, který zrovna potřebuje. Drobné projevy pozornosti často přicházejí bez očekávání odměny, a právě v tom je jejich kouzlo. Jsou nezištné. Upřímné. Silné. Možná to zní pateticky, ale není, je to prostě lidské, dělá to dobře druhým, ale také nám samým.

Výzkumy říkají, že nám dělá dobře nejen když dostáváme, ale také když dáváme – obojí v našem životě potřebujeme.

Co všechno může být „drobné gesto“?

Poděkování, které není automatické, ale upřímné. To může podpořit třeba pohled do očí a drobný úsměv.
Krátká zpráva: „Jen jsem ti chtěl říct, že na tebe myslím. A přeju prima den.“
Očištění sněhu z cizího auta na parkovišti.
Ale třeba že zalijeme i květiny na sousedním hrobě; zdvihneme, když někomu něco upadne…
Vyslechneme, aniž bychom hned nabízeli řešení. Jen se pokusíme opravdu slyšet a vcítit se do toho, čím si druhý prochází. Pokud je to vhodné, můžeme položit ruku na rameno nebo nabídnout objetí.
Pousmání na neznámého člověka na ulici.
Podržení dveří i ve chvíli, kdy na dotyčného musíme chvíli počkat
Nabídnutí místa v MHD. Zeptat se, zda má dotyčný vedle sebe volno. Pomoci s kočárkem nebo těžkými taškami.
Nabídnout upřímné ocenění nebo pochvalu – blízkým, ale i třeba obsluze u pokladny nebo v kavárně. Pokývnout a naznačit poděkování řidičům nebo strojvedoucím hromadné dopravy.

Nejde o velké činy. Jde o vnímání druhých lidí kolem sebe a ochotu jim udělat den trochu lepší. Výše nabízíme jen pár nápadů, ale možností je nepřeberně a můžete si zvolit, co vám bude nejpříjemnější.

Proč na tom záleží?

Psychologové potvrzují, že laskavost má nejen pozitivní dopad na příjemce, ale i na toho, kdo ji projeví. Aktivuje části mozku spojené s potěšením a empatií. Laskaví lidé bývají spokojenější a méně stresovaní. Vytváříme tak neviditelnou síť drobných pozitiv, která se postupně šíří dál. A také, laskavá gesta mohou probouzet v druhých, i třeba jen svědcích takového konání, pocity úžasu, který zase vede k pocitu propojení s ostatními.

Měníme svět. Pomalu, ale jistě.

Nemusíme zachraňovat svět velkými gesty. Někdy stačí být tím, kdo jako první řekne „dobrý den“, kdo nabídne pomoc, nebo kdo jen zvedne telefon a zeptá se: „Jak se máš?“ Kultura drobných laskavých gest má sílu změnit prostředí kolem nás – ve firmě, v rodině, na ulici. Pojďme dodat naději, že svět je přece jenom dobré místo.
A jasně, někdy to půjde lépe, někdy hůř, někdy vůbec, to je přirozené. Ale co když se právě v takový den někdo usměje zas na vás?

Pamatujme, že každá laskavá maličkost se rozhodně počítá.