Pomáháte s námi

Naši práci můžeme dělat také díky vaší pomoci. 

Už od založení je naše pozornost věnována především pozůstalým dětem. Pro ty realizujeme vedle krizové terapie také skupinová setkání, v rámci kterých se děti setkávají s těmi, které potkal podobný osud, mohou se tak bez přetvářky, otevřeně a přirozeně bavit o těch nejcitlivějších věcech v kruhu těch, kteří celé situaci rozumí. Není pro ně nic nepředstavitelného, fascinujícího nebo děsivého. Je to zkrátka realita, kterou mohou sdílet společně a to je pro proces truchlení nesmírně důležité. Podpora nadace Tesco přispěla k realizaci aktivit pro pozůstalé děti. Službami za rok 2021 prošlo 39 dětí. Z nadace Tesco byla přímo podpořena 3 realizovaná setkání.

Autor: Eva Pecha

Publikováno: 1. 4. 2022

Přihlaste se zdarma na webináře pro učitele

Dříve bylo obvyklé se tématu smrti ve škole spíš vyhýbat. Nyní se ukázalo, že to není ta nejlepší cesta. Covid-19 i válka na Ukrajině nám dokazují, jak znenadání může téma smrti zasáhnout každého z nás. Spolu s tím se také ukázalo, jak důležitým prostředím se škola v této těžké situaci pro dítě stává.

Jsme moc rádi, že jsme se stali součástí projektu iKAP II Praha a můžeme tak pro učitele připravit 11 webinářů na téma smrti a truchlení, aby je toto těžké téma ve škole nezaskočilo, věděli, jak dětem podat pomocnou ruku i jak zapojit celý sbor i třídní kolektiv..

 

Zajistěte si své místo na webináři ZDARMA:

 

PRO MATEŘSKÉ ŠKOLY

Možnosti prevence a intervence v kontextu tématu smrti pro MŠ

21. 9. 2022

Co vědět o smrti a truchlení pro MŠ

9. 11. 2022

Techniky a struktura poradenského rozhovoru pro MŠ

19. 4. 2023

Jak to říct, i když to nikdo nechceme zažít?! Intervence ve třídě v případě úmrtí pro MŠ a ZŠ (1.stupeň)

4. 10. 2023

PRO ZÁKLADNÍ ŠKOLY

Možnosti prevence a intervence v kontextu tématu smrti pro ZŠ

30. 8. 2022

Co vědět o smrti a truchlení pro ZŠ

12. 10. 2022

Techniky a struktura poradenského rozhovoru pro ZŠ

20. 4. 2023

Jak to říct, i když to nikdo nechceme zažít?! Intervence ve třídě v případě úmrtí pro ZŠ (2. stupeň) a SŠ

31. 8. 2023

Jak to říct, i když to nikdo nechceme zažít?! Intervence ve třídě v případě úmrtí pro MŠ a ZŠ (1.stupeň)

4. 10. 2023

PRO STŘEDNÍ ŠKOLY

Možnosti prevence a intervence v kontextu tématu smrti pro SŠ

19. 9. 2022

Co vědět o smrti a truchlení pro SŠ

2. 11. 2022

Techniky a struktura poradenského rozhovoru pro SŠ

26. 4. 2023

Jak to říct, i když to nikdo nechceme zažít?! Intervence ve třídě v případě úmrtí pro ZŠ (2. stupeň) a SŠ

31. 8. 2023

Více o projektu

V rámci projektu iKAP II Praha – Inovace ve vzdělávání připravujeme 11 webinářů pro pražské pedagogy mateřských, základních a středních škol, ve kterých představíme nástroje pro komunikaci s dětmi při ztrátě blízkého člověka. Důraz přitom klademe na rozvoj dovedností a kompetencí pedagogů v této oblasti, ale také na jejich psychohygienu. Projekt je zaměřena na primární prevenci a také na sekundární intervenci. Konkrétně se spolu s účastníky podíváme na vytvoření bezpečného prostředí pro prevenci rozvoje rizikového chování následkem zátěžových situací, na intervenční práci nejen s pozůstalými dětmi, ale s celým třídním kolektivem.

Při práci s kolektivem se také zaměříme na to, aby dopady izolace a přerušení školní docházky vlivem opatření byly co nejmenší. Zpracování rizikových momentů, které pandemie přinesla, přispěje k urychlení návratu dětí do běžné výuky, sníží riziko rozvoje rizikového chování (šikana, psychické problémy, záškoláctví, sebepoškozování apod.). Cílem je rozpoznat závažnost situace a schopnost jí předejít a v rámci sekundární intervence budou pedagogové vyzbrojeni nástroji, které jim pomohou s nastalou situací zacházet s jedincem i kolektivem tak, aby došlo k zajištění ochrany duševního zdraví dětí, snížení rizika předčasnému odchodu ze škol způsobeného dopadem neřešených situací a k minimalizaci rozdílů ve vzdělávání mezi dětmi. 

V rámci projektu jsme pro vás připravili 11 webinářů, které doplní grafické materiály.  Účastníkům poskytneme teoretický základ (co vědět o smrti a truchlení), ukážeme možnosti prevence a intervence v kontextu tématu smrti a praktický nácvik (techniky a struktura poradenského rozhovoru). Těmto 3 tématům se budeme věnovat samostatně v rámci mateřských, základních i středních škol. Poslední dva webináře budou věnované speciálnímu filmu, o kterém vám bližší informace doplníme co nejdříve.

Jsme součástí iKAP II Praha –– Inovace ve vzdělávání. Rozvíjíme společně s Magistrátem Hlavního města PrahyPražským inovačním institutem potenciály žáků pražských škol. Registrační číslo projektu: CZ.02.3.68/0.0/0.0/19_078/0021106

Autor: Eva Pecha, Andrea Šlechtová

Publikováno: 23. 3. 2022

Smrt je pro nás těžko uchopitelná, tak přikládáme váhu pověrám a ovládá nás strach

Pověry, které dříve mohly sloužit, aby našim předkům ulehčily vyrovnat se se smrtí blízkého člověka, nás dnes často děsí i paralyzují. Přestože je nadmíru jasné, že smrt s naplněním pověr nesouvisí, raději mnozí z nás nevstávají od štědrovečerní tabule, netrhají vlčí mák a nemají doma kočárek před narozením miminka. Protože jinak by mohla přijít smrt. Jak zmírnit strach z pověr o smrti radí terapeutky Poradny Vigvam Barbora Racková a Tereza Olivová. 

Pověry přebíráme z generace na generaci a často je bereme jako přirozená nepsaná pravidla svého chování. Snad všichni jsme už slyšeli, že není dobré vstávat od štědrovečerní večeře, trhat vlčí mák nebo mít doma postýlku nebo kočárek dříve, než se miminko narodí. Ve snaze se smrti vyhnout, se snažíme lidová pravidla dodržovat, ale mezitím se nám v hloubi mysli ukládá strach. Zmocňuje se nás domněnka, že pokud se nebudeme chovat správně a v souladu s pověrou, zahráváme si, a jako trest může přijít smrt. Strach se zvětšuje, až nás může paralyzovat. 

Smrt je životní událostí, která přichází velmi často nečekaně a nad kterou nemáme téměř žádnou kontrolu. Je pro nás natolik neuchopitelná a děsivá, že máme snahu vytvořit si zákonitosti, které, pokud dodržíme, před smrtí nás uchrání. 

Iluzorní prostředek, jak dostat smrt pod kontrolu

Pověra na první pohled může vypadat tak, že nás má smrtí děsit, za mě je ale opak pravdou. Pověra nám vlastně dává iluzorní možnost mít situaci v moci, dává možnost události předcházet. Na psychologické úrovni také může uklidňovat v tom slova smyslu, že někomu se událost stala, protože vykonal něco, co neměl, ale mně se to stát nemůže, protože tak nejednám,“ říká k pověrám o smrti terapeutka Poradny Vigvam Barbora Racková.

Ze zkušenosti terapeutů vyplývá, že problém nastává v okamžiku, kdy k úmrtí zcela jinou kauzalitou v rodině dojde a někdo z jejích členů si úmrtí následně vyčítá, kvůli pověře, byť zcela logicky ví, že smrt nemá s pověrou souvislost. „Vznikají pak pocity viny, které ale opět pomyslně umožňují žít v představě, že máme událost ve své moci, že se neštěstí stalo jen naší neopatrností, a tak můžeme dalšímu neštěstí předejít,“ dodává Barbora Racková.

Bát se smrti je normální

V rámci rozvoje vlastního duševního zdraví bychom se měli snažit se od tohoto strachu odpoutat. Něco jiného je však strach ze smrti samotné. Ten je naprosto přirozený a normální. 

Chci zdůraznit, že mi přijde zcela normální se smrti bát. Úzkost ze smrti považuji za nejhlubší dynamiku lidského nitra. Terapeutickým cílem není se zcela úzkosti ze smrti zbavit. Strach, že zemřu, mě na jednu stranu může paralyzovat, na druhou stranu mě ale také může chránit před situacemi, které jsou nebezpečné a ke smrti doopravdy mohou vést,“ říká Barbora Racková. 

Byť je smrt přirozenou součástí života, je ale stejně tak přirozeně součástí bolestnou. Proto je v pořádku, že z ní máme respekt nebo strach. Nadmíru se však zatěžovat obavami z naplnění pověr, nám akorát více ubližuje. 

Bojme se smrti zdravě, nenechejme se jí paralyzovat, ale taky nežijme tak, jako by neexistovala,“ doporučuje terapeutka. 

Jak se odpoutat od strachu z naplnění pověry 

Pověry jsou svým způsobem něco magického. Jedna cesta proto může být sejmout z nich onu magii. Racionálně si vysvětlit, že opravdu neexistuje souvztažnost mezi obsahem pověry a smrtí. Tato cesta funguje především pro ty, kteří jsou racionálně a logicky založení.  

Druhý způsob pracuje zcela opačně – nabízí možnost setrvat v magickém prostoru, využít ho a vytvořit magickou obranu, která nás před důsledky pověry chrání. Někdy tohle funguje u dětí, když se bojí bubáků a mají v posteli plyšáka, který je před nimi chrání. I pro nás dospělé, kteří se v dospělejší verzi magického myšlení nacházíme, může být tento princip užitečný. U obou způsobů je však velmi důležité hlídat, zda nám přinášejí úlevu a nezatěžují nás ještě více než původní pověra samotná,“ upozorňuje terapeutka Tereza Olivová.

Autor: Veronika Drdáková, www.prest.cz

Publikováno: 8. 2. 2022

O smrti se mluví! A nejen v černé kronice

Jedním z hlavních cílů Poradny Vigvam je otevírat téma smrti široké veřejnosti. Přáli bychom si, aby se o možnostech pomoci pozůstalým mluvilo stejně často, jako plní papírové a internerové stránky médií texty o nehodách, počtu zemřelých v souvislosti s onemocněním covid-19 nebo násilná úmrtí. 

K dosažení takových čísel máme ještě daleko, ale nutno říct, že letos se nám v oblasti PR opravdu dařilo. Z předloňských 58 výstupů, kde jsme v médiích jako Poradna Vigvam zazněli, jsme se v roce 2021 vyšplhali na krásných 86 zmínek. To znamená, že tolikrát zazněl náš název „Poradna Vigvam“ v článcích všeho druhu týkajících se úmrtí a péče o psychiku pozůstalých. 

Ať už šlo o rozhovory s naší paní ředitelkou Sylvií Stretti, odborným názorem na problematiku našich terapeutů nebo třeba jen rychlá zmínka o tom, že jako poradna pro pozůstalé fungujeme, máme velkou radost, že se toto téma a my spolu s ním v médiích objevuje. Věříme, že se tak o nás dozví všichni, kteří nás budou potřebovat. 

Vybrali jsme pár z těchto článků, které jste si v roce 2021 mohli přečíst:

  • V Lidových novinách o smrti a dětském pohledu na ni:

  • V březnovém Blesku Zdraví o tom, že jaro není pro všechny jen radostné období:

  • A v Metru o tom, jak korona ovlivňuje dětské hry:

Moc děkujeme všem odvážným redaktorům a jejich redakcím, které se o smrti rozhodli mluvit i v jiném než senzacechtivém duchu!

Autor: Andrea Šlechtová ve spolupráci s www.prest.cz

Publikováno: 4. 1. 2022

Tohle pozůstalým neříkejte! Jak ale reagovat?

Někdy si to neuvědomujeme, ale pro věty, kterými se snažíme pozůstalé utišit, ještě nenastal ten správný čas.  Jakým formulacím se raději vyhnout a čím je nahradit?

„Kdybys něco potřeboval, dej mi vědět.“

Raději zkuste:

„Jsem tu pro tebe, možná tě teď nenapadá nic s čím bych ti mohla pomoct, tak já se za nějaký čas zase zeptám, ano?“

Někdy se pozůstalých ptáme na to, co potřebují a jak jim můžeme pomoc záhy po ztrátě. Stává se, že v tomto čase mnoho z nich vůbec neví. Po čase se ale mohou začít objevovat praktické překážky a komplikace v jejich životě, které by nenastaly, pokud by jejich blízký byl naživu. Je skvělé, pokud nabídka pomoci přijde opakovaně a může to tak být i dopředu domluvené – „třeba tě teď nic nenapadá, já se zase za čas zeptám a možná se něco objeví. Budu na to budu myslet, ať to nemusíš řešit ty. “

„Vím jak ti je, to mně, když se to stalo, tak…“

Raději zkuste:

„Jak ti je? Poslouchám...“

Pro někoho může být úlevné vědět a slyšet, že někdo jiný prošel podobnou zkušeností, avšak je důležité nezapomínat, že zkušenost může být vždy maximálně podobná, nikdy není stejná. Proto bychom v první řadě měli dotyčnému nabídnout prostor, kdy se může vypovídat – pokud chce – a být tichým a naslouchajícím společníkem. Právě naslouchání bez hodnocení, soudů a nároků může být velmi podpůrné – a také překvapivě náročné pro nás.

„Takhle bys o něm neměla mluvit!“

Raději zkuste:

„Je pochopitelný, že máš v sobě spoustu emocí, třeba i protichůdných, je to náročná situace.“

Nemějme nároky a očekávání na to, jak by měl druhý truchlit. prožívání ztráty je vysoce individuální záležitost a vztah se zemřelým zpravidla nemívá jen kladné aspekty. Své místo má v truchlení i zlost a naštvání, stejně jako další prožitky, které nás mohou překvapit, jako třeba úleva. Každý jsme jiný, každý vztah je jiný.

„Neboj, čas všechno zahojí / Ty to ještě řešíš?“

Raději zkuste:

„Každý potřebuje na přijetí ztráty jiný čas. Co všechno ve tvém životě je teď jinak a co ti pomáhá to zvládat?“

Okolí někdy očekává, že pozůstalý bude po pár měsících v pohodě. Setkáváme se s tím, že je překvapuje, že jejich truchlení se objevuje i rok po smrti blízkého. Říká se, že truchlení trvá rok a pak už je to lepší. Tak to může a nemusí být. Čas v oblasti truchlení není měřítko. Mnohem více záleží na povaze vztahu, blízkosti, způsobu úmrtí… Nezapomínejte, že zemře-li manželka a matka dítěte, tak situace jako třeba nástup dítěte do školy, nebo den matek s sebou nesou zvýšenou zátěž. Objevuje se totiž opět představa toho, jaké to mohlo být a jaké to je. Podporujme tedy své blízké a dopřejme jim tolik času, kolik jen potřebují.

„Musíš být silná!“

Raději zkuste:

„Co ti všechno běží hlavou? Co bys teď pro sebe nejvíc potřebovala?“

Pozůstalí jsou v situaci, kdy jejich svět zasáhla obrovská rána a bolest. To, co nepotřebují, jsou další nároky na to, co a jak by měli cítit, protože mohou být zdrojem pocitů selhání a výčitek, pokud to nedokážou. A pocity viny jsou něco, co se u lidí, kterým někdo blízký zemřel, objevuje opravdu velmi často. Myšlenky jako „co kdybych tenkrát na ten nákup šel raději já, co kdybychom se tolik nehádali, kdybych jenom přišel domů o hodinu dřív…“ často přicházejí naprosto nezvaně, a proto opravdu není třeba přidávat na tuto hromádku ještě další nároky, ač je můžeme myslet jako dobrou – avšak nevyžádanou – radu.

Autor: Mgr. Tereza Olivová, terapeutka

Publikováno: 6. 11. 2021

Pomocná síť

Aktuálně ještě víc, než kdy dřív, je potřeba zajistit síť pomoci pro všechny pozůstalé, kteří nečekaně ztratili blízké. Vlivem pandemie došlo k enormnímu nárůstu úmrtí a tím také lidí, kteří tu zbyli sami. Dostupné statistiky uvádí, že po každém zemřelém zůstane 1–5 pozůstalých. Pokud jsme zaznamenali přes 30 000 úmrtí na covid-19, může to v konečném důsledku znamenat až 150 000 pozůstalých, kteří můžou potřebovat odbornou pomoc.

S vysokým počtem úmrtí významně vzrostl počet lidí, kteří potřebují naši pomoc. I jiné organizace zaznamenaly více než 600% nárůst poptávky po terapii, poradenství a další pomoci.

Tento nárůst podpořilo také to, že byli lidé izolovaní, bez možnosti se scházet, bez pravidelného pracovního režimu a koníčků. Nemohli tak využít klasické zažité copingové strategie, které pomáhají s vyrovnáváním se s těžkou situací a museli hledat nové cesty.

Naším dlouhodobým záměrem je vytvořit síť pomoci – dostupné služby pro pozůstalé po celé ČR.

Jedním ze zásadních kroků je realizace našich kurzů, kde účastníky učíme, jak ve své praxi s tématem smrti pracovat.

Díky podpoře Nadace Jistota Komerční banky se nám v roce 2021 podařilo proškolit 39 účastníků, kteří se spolu s námi zapojí do pomoci pozůstalým. Nadace Jistota Komerční banky totiž umožnila kurzistům absolvovat kurz s výraznou slevou 80 %.

Doposud bylo realizováno 9 kurzů a dalších 6 pro tento rok je obsazených. Kurzisté navštěvují naše stěžejní kurzy SpiritualitaDěti a ztráta, které jim ukazují, jak zvládat těžké emoce u sebe a současně, jak téma řešit s rodinou a dětmi.

Autor: Eva Pecha, marketingová managerka Poradny Vigvam

Publikováno: 1. 7. 2021

Spojila nás smrt – veřejná sbírka 4 organizací

Pandemie sice povoluje, ale má na svědomí téměř 30 000 úmrtí a ještě více truchlících. Dospělých a dětí, kteří ztratili blízkého člověka a snaží se s tím poprat. Řada z nich (statistika uvádí až 25 %) se se smrtí bez odborné pomoci neobejde. Těm je potřeba pomoci. Proto se spojily organizace, které se na pomoc pozůstalých specializují. Není nás moc, a proto vás pro zajištění pomoci potřebujeme.

SPOJILA NÁS SMRT je titul kampaně na pomoc pozůstalým. Vlivem pandemie došlo k nárůstu počtu truchlících, kteří se obrací na organizace, které pracují s tématem smrti. Uvádí se, že na každého zemřelého připadá 1–5 pozůstalých.

Umíte si představit nápor žádostí o pomoc, který organizace zasáhl? Přitom účinná pomoc je v procesu truchlení zásadní. Pomozte nám ji poskytnout těm, kteří ji potřebují.

Pro koho je sbírka určena a na co půjde její výtěžek?

Sbírka je určena na pomoc pozůstalým dětem, dospělým i celým rodinám, kteří přišli o blízkého člověka a potřebují odbornou podporu v procesu truchlení.

Díky vaší podpoře nám umožníte reagovat na zvýšenou poptávku po našich službách. Zajistíme tak poradenství pro pozůstalé děti a rodiny, terapie, pečovatelky a terénní pomocníky do ovdovělých rodin.

Výtěžek ze sbírky bude rozdělen rovným dílem mezi čtyři organizace, které pozůstalým pomáhají – Poradna Vigvam, NF Vrba, Klára pomáhá a Plzeňská zastávka. 

  • Poradna Vigvam použije výtěžek na krizovou terapii a podpůrné skupiny pro pozůstalé děti i dospělé.
  • NF Vrba výtěžek pomůže s financováním služeb pro ovdovělé rodiny, jako jsou pečovatelky o děti, terénní pracovníci, či pobyty pro ovdovělé rodiny s dětmi a koordinaci celého projektu.

  • Klára pomáhá využije příspěvek na vybudování samostatné poradny pro pozůstalé děti.

  • Plzeňská zastávka díky výtěžku pomůže více ovdovělým rodinám a zajistí realizaci osvětových a vzpomínkových akcí.

Publikováno: 29. 5. 2021

Proč jít na kurz o smrti?

Víme, že téma smrti není populární. Mnoho lidí má tendenci se mu vyhýbat a tím se chránit. Je to logické, se smrtí je spojena obrovská bolest, probouzí smutek, nejistotu i strach. Nicméně, i když se smrti budeme snažit všemožně vyhnout, utéct před ní nedokážeme.

Téma je těžké pro laickou veřejnost i odborníky. Cílem našich kurzů je pomoct lidem pracovat s návalem emocí a být oporou těm které smrt v rodině přímo zasáhla. Narážíme také na to, proč se smrti nebát. Našimi kurzy prošlo přes 200 odborníků, pedagogů, psychologů, terapeutů i krizových interventů. 

Nejnavštěvovanějším ze všech je kurz Děti a ztráta. Představte si, že se v ČR potká se smrtí blízkého přes 6 600 dětí ročně. Více jak 15 % z nich se s ní nedokáže poprat bez odborné pomoci. Čím více odborníků bude připraveno s dětmi téma řešit, tím více dětí a jejich rodin bude schopno s velkou bolestí bojovat bez rozvoje dalších traumatických dopadů

Kurzy jsou sebezkušenostní, plné sdílení a vlastní emocí. Kurzisté dostanou know how, jak s dětmi a rodinami pracovat. Přínosem je vzájemné sdílení, psychohygiena a po ukončení kurzu jsou účastníci nadále ve spojení díky přístupu k naší uzavřené FB skupině pro absolventy.

Co na kurz říkají naši účastníci?

„Žádná emoce není špatná a je důležité si ji prožít, když je třeba někdo smutný, není potřeba ho ihned rozveselovat. Důležitá je akceptace emoce. Jsem ráda, že se včera rozebíral rozhovor s dítětem: struktura rozhovoru, jak ho vést a také skvělá ukázka.

Z kurzu si odnáším mimo jiné i to, že existují i těžší a horší témata než smrt…

Děti a ztráta se letos poprvé realizuje i online. Výhodou tak je, že se můžete přihlásit odkudkoliv. 

Kurz Spiritualita je v našem portfoliu nováčkem. Je ještě víc zacílený na vnitřní prožívání obrovské ztráty. Zaměřuje pozornost také na kontroverzní témata, jako je například úmrtí a víra. Na první pohled je opředen tajemstvím, ale spiritualita je především o tom, jak věci vnímáme a prožíváme a uvědomění, že to každý má jinak. To má dopad i na to, jakým způsobem člověk prožívá těžkou bolest. Pochopení těchto procesů má obrovský přínos při pomoci pozůstalým v procesu truchlení.

Na kurzy Děti a ztráta i Spiritualita se můžete hlásit, termíny pro letošní rok jsou vypsané.

Kurzy pro veřejnost nenavštěvují jen pozůstalí
Blízké okolí má v procesu truchlení obrovskou moc. Naše kurzy se proto zaměřují i na širokou veřejnost. Jsou hodně o sdílení a osobním prožitku. V Meditace o smrti se například můžete podívat na svůj vlastní pohřeb, a to je opravdu silný zážitek. 

Většinou jsme si tyto kurzy šetřili na naši pravidelnou akci Den s Vigvamem, která probíhá v září. Aby se do kurzů ale mohlo zapojit více lidí, plánujeme jejich počet zvýšit a navíc je převést do online podoby. Pokud by vás to zajímalo, zanechte nám svůj mail, my vás budeme o termínech a plánovaných kurzech informovat.

Formulář

Jsem:

Publikováno: 22. 2. 2021

Ohlédnutí za rokem 2020

Bilancujete pravidelně nad událostmi, které se děly předchozí rok? A za čím se budete ohlížet letos? Rok 2020 nám bez výjimky dal pořádně zabrat. Pandemie, uzavření škol, home-office, ztráta kontaktu s blízkými, obavy ze smrti.  Ale také přinesl nové výzvy, využití online prostoru, rozvoj nápadů, které bychom jindy z pohodlnosti nechali v šuplíku a obrovská míra solidarity. 

Solidarita, za tu jsme obzvlášť rádi. A děkujeme všem partnerům, kteří s námi po letošní opravdu těžký rok zůstali. Nadace Terezy Maxové je s námi od začátku a kromě finanční podpory na pomoc dětem, které zasáhla smrt blízkého, jsou členové týmu také účastníky našich kurzů a tak detailně znají naši práci. Nadace Terezy Maxové pravidelně podporuje práci s dětmi, dětské skupiny, které dětem pomáhají přijmout smrt blízkého člověka.

Ministerstvo práce a sociálních věcí nám umožňuje velkou část služeb určených pozůstalým rodinám poskytovat zdarma. Smrt blízkého člověka zasáhne opravdu všechny oblasti. I tu finanční. Díky této podpoře krizová terapie, konzultace a také podpůrné skupiny tak můžou být dostupné i těm, kteří by si to jinak nemohli dovolit.

Velkou oporou pro nás v tomto roce roce byla podpora Nadace Jistota Komerční banky, díky které jsme mohli reagovat na velký nárůst klientů a zajistit rychlou pomoc pro děti, které ztratily blízkého člověka v projektu Malí siláci.

Díky podpoře Výboru Dobré vůle – Nadace Olgy Havlové jsme měli možnost nově zařídit naše prostory. Nové vybavení poskytuje našim klientům pocit soukromí a bezpečí. Navíc se nám podařilo vytvořit místo, kde se mohou setkávat i členové týmu.

Měli jsme štěstí, že jsme mezi lockdowny mohli zrealizovat pravidelnou akci Den s Vigvamem, kde se s lidmi bavíme o smrti. Obvzlášť letos je nutné před tímhle těžkým tématem nezavírat oči. Za podpory Magistrátu hlavního města Prahy a také Městské části praha 6 a našeho nového partnera Ruční mytí Jablonec, Martina Valenty, mohl proběhnout už 3. ročník, který se odehrál na Ladronce.

V rámci sbírek ve spolupráci se Slevomatem a s Znesnáze 21, se kterými spolupracujeme pravidelně jsme i díky vám mohli zajistit realizaci rychlé pomoci. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 bylo o 200 % více, než v roce loňském, jsme za každou podanou ruku moc rádi.

Co vám ale budeme povídat. Těžká situace dostihla i nás, někteří partneři nás museli opustit a navíc jsme měli už v červnu naplněné kapacity, protože nárůst klientů byl letos opravdu nadměrný. Vidíme ale, že míra solidarity neustupuje a věříme, že to společně zvládneme a také doufáme, že v dalším roce z téhle těžké zkoušky něco vytěžíme.

Ještě jednou děkujeme vám všem. Klientům, s jakou důvěrou se na nás obracejí. Partnerům za jejich pochopení a vám všem, že neuhýbáte před těžkostmi, které k životu patří. 

Za celý tým vám přejeme úspěšný rok 2021.

Publikováno: 22. 2. 2021

10 poselství sama sobě do nového roku

Rok 2020 nám dal hodně zabrat, mnohé nás ale také naučil. Nový rok 2021 sice neslibuje žádné velké změny, my ale věříme, že můžeme sami přispět k tomu, jaké to budeme mít. Proto pro vás máme inspiraci v podobě 10 poselství naší terapeutky Hanky. Napíšete si i vy svá poselství, která vám pomohou další rok navzdory pandemii žít naplno? 

  1. Tvoje chyby tě loni celkem dost naučily. Zkus zauvažovat, že příští rok taky nějaké uděláš.
  2. Zítřek asi bude, je jen malá pravděpodobnost, že ne. I tak ale nepromarni v příštím roce každý dnešek. A promarnit – to je pocit, nikoliv činnost. Klidně se celý den válej, když na to přijde.
  3. Někdy nebudeš mít na vybranou – pak je dobrý prostě zkusit nechat věci, ať se samy stanou, všechno nemáme ve své moci. 
  4. Zkus trávit co nejvíc času s lidmi, s nimiž si můžeš říct cokoliv. Nebo s nimi nemusíš říkat nic. Pocitově je to skoro na stejno, obojí chceš.
  5. Když budeš mluvit s lidmi jako s nejmilejšími a nejkrásnějšími lidmi na zemi, přispěješ k tomu, že si tak částečně začnou sami připadat. A všichni si chceme takhle připadat, o tom přece něco víš. Udělej to pro sebe i pro ně.
  6. Když budeš občas sdílet, jak trapná, smutná, úzkostná, vystrašená nebo selhávající si někdy připadáš – bude to lidem spíš sympatický, než naopak. Většina z nich si hodně dní v roce připadá stejně jako ty. A většina z nás je na tyhle pocity sama, sdílet se znamená na to sám nebýt – a víš, jak je to dobrý.
  7. Pomáhej, kde je to třeba, ale zkus zároveň nevyměnit sebe za cokoliv jiného. Už si přece párkrát poznala, že se to nevyplácí.
  8. Chodit včas spát, dobře jíst, trochu se hýbat a každou skleničku vína prokládat skleničkou vody – to není jen iluze a instantní návod na spokojenost, to je základ (tvoje vrásky a kruhy pod očima by ostatně mohly vyprávět).
  9. Ptej se sama sebe, jestli máš se sebou aspoň z poloviny takový soucit, jako s ostatními kolem sebe. Pokud je odpověď ne, víš, co máš dělat.
  10. Když nepůjdeš na Nový rok na hřbitov, představa, že ti to tví blízcí zemřelí odpustí, ti pomůže víc, než představa, že ne. Věř mi.

Publikováno: 22. 2. 2021


Autor: Hana Křížová

Publikováno: 22. 2. 2021