Léto. Čas radosti, smíchu, dobrodružství a zážitků, na které se děti těší celý rok. Tábor, výlety, dovolená. Všechno je jinak než ve školním roce. Jenže právě tohle „jinak“ může přinést i nepředvídatelné. Úraz, nehoda, nebo dokonce úmrtí. A to v době, kdy jsou všichni někde jinde; děti na táborech, rodiče v práci nebo na dovolené. Taková zpráva pak může udeřit nečekanou silou. A právě proto si zaslouží pozornost a citlivý přístup.
Co když se stane něco závažného?
Úmrtí blízkého člena rodiny nebo vážný úraz velmi bolí, bez ohledu na to, jestli je venku sněhová kalamita, nebo horká letní noc. V létě je ale situace často komplikovanější. Děti jsou pryč, dospělí různě rozlítaní, a rozhodování, jak a kdy dětem sdělit špatnou zprávu, se stává ještě náročnějším.
Rodiče pak stojí před otázkou, jestli dětem říct, co se stalo hned, i když jsou třeba uprostřed vysněného tábora nebo počkat až na návrat domů.
Nechte rozhodování na dětech
V obecné rovině lze říct, že je vždy prospěšné, když nerozhodujeme za děti, ale ty se mohou rozhodnout samy, samozřejmě v rámci svých možností a věku. Pokud je to jen trochu možné, je lepší osobní setkání než telefonát. Například se s vedoucími tábora domluvit na klidném místě, kde může rodič s dítětem být chvíli o samotě.
Když osobní návštěva možná není, může pomoci i telefonát nebo videohovor. Důležité je, že v tu chvíli spolu mohou sdílet, co se stalo, projít první emoce a společně se rozhodnout, co dál. Zůstat na táboře? Odjet domů? A co všechno to znamená prakticky?
Pokud se dítě rozhodne zůstat, je fajn s ním i vedoucími domluvit, jak bude probíhat další kontakt. Truchlení je totiž proměnlivý proces a dítě může po pár dnech změnit názor a potřebovat být doma.
Ve Vigvamu máme zkušenost se všemi variantami; děti, které na táboře zůstaly, i ty, které odjely hned, nebo třeba až po pár dnech. Důležité je nehodnotit, nevnucovat, ale společně hledat cestu, která bude fungovat právě pro vaše dítě.
Truchlení má mnoho tváří
Možná je dobré si připomenout, že truchlení není něco, co po pár týdnech odezní. Není to „tři dny smutku a pak zpátky do normálu“. Má různé podoby, různou délku, ale také své zákonitosti.
První rok bývá většinou nejsložitější. Přichází řada ‚poprvé‘; první narozeniny bez zemřelého, první Vánoce, první začátek školního roku… A právě tehdy se mohou objevit emoce, které zaskočí nejen dítě, ale i jeho okolí. U dětí se to často neprojeví jen slzami, ale třeba i neklidem, únavou, nepozorností nebo změnou chutí k jídlu.
Proto je důležité, aby se o podobných událostech dozvěděla i škola, a to klidně i během prázdnin.
I během prázdnin může být škola oporou
Pokud dítě ztratí někoho blízkého, je vhodné dát tuto informaci škole vědět co nejdříve. Umožní to učitelům se připravit a být oporou hned od začátku školního roku. A i v létě můžete využít poradenství, třeba na to, abyste si společně s odborníkem naplánovali, jak s dítětem i školou mluvit a co očekávat.
Letní prázdniny jsou navíc ideální dobou pro revizi krizových plánů školy. V mnoha případech se právě úmrtí nebo návrat pozůstalého žáka zpět do výuky v plánech vůbec neobjevuje. Přitom to bývá velmi náročná situace. Inspirací a pomocí mohou být i naše krizové plány pro školy: Krizový plán – úmrtí ve škole a Krizový plán – úmrtí v rodině.
Nezlehčujte „malé“ změny – ani o prázdninách
Prázdniny jsou pro děti časem mnoha změn – některé jsou viditelné, jiné méně. Některé vnímáme jako běžné a snadno přehlédneme, jak velký dopad mohou mít.
Děti zažívají spoustu nových situací – jsou najednou víc samy, nebo naopak neustále s rodiči, mění prostředí, ztrácejí jistoty. I něco jako ztráta telefonu může být spouštěčem velkého smutku – ne kvůli samotnému zařízení, ale kvůli vzpomínkám, které v něm byly, nebo pocitu bezpečí, který představoval.
Takže buďme o prázdninách k dětem ještě trochu pozornější. Ne proto, abychom je kontrolovali – ale abychom byli nablízku, když budou potřebovat.
Stejně tak můžete potřebovat oporu pro sebe, posdílet, poradit se. Neváhejte proto říci si o pomoc či podporu.
Autor: Lucie Pivoňková | Poradna Vigvam
Publikováno: 10. 8. 2025